Nebe a peklo

Nebe ani peklo neexistuje. Nejsou to geografické lokality, je to součást vaší psychologie. Mají psychologický charakter. Žijete-li spontánní, pravdivý, láskyplný život, žijete-li život naplněný krásou, žijete v nebi. Pokud je váš život plný pokrytectví, lží a kompromisů, pokud žijete podle představ ostatních lidí, žijete v pekle. Žít svobodně je nebe, žít v otroctví je peklo.

Moje představa nebe není nadpozemská. Nebe je tady - jen ho musíte umět žít. I peklo je tady - a peklo ovládáte dokonale, ke to váš denní chléb. Je to jen otázka pohledu, přístupu k životu - ten musíte změnit.

Země je krásná. Když přijmete její krásu, když se začnete těšit z její radosti, když se zbavíte viny ve svém srdci, jste v ráji. Pokud budete všechno zatracovat, pokud odsoudíte každou drobnou radost, pokud se z vás stane soudce, tatáž země se promění v peklo - ale jen pro vás. Záleží na vás, kde žijete, je to věc vaší vnitřní proměny. Nebe a peklo nesouvisí se změnou místa, ale s proměnou vašeho vnitřního prostoru.

Žijte radostně, žijte bez viny, žijte absolutně, žijte intenzívně. A nebe nebude pouze metafyzická koncepce, ale vaše vlastní zkušenost.

Osho

www.novoucestou.cz

Pobyt ve tmě - akt SEBELÁSKY

Před časem jsem se vrátila ze 7 denního setkání se sebou, s tichem, s tmou, s pravdou.

7 nezapomenutelných dní a nocí, které dokážou vytvořit prostor, který člověk v běžném životě sám sobě není navyklý věnovat.

Je příliš mnoho událostí, vjemů a povinností, které nás odvádějí od času, který bychom měli, a mohli trávit sami se sebou. Je ještě mnoho mechanismů, které nám nedovolí věnovat se plně sobě, a to v intenzitě, kterou právě nyní duše, tělo a také život potřebují. Je však více a více možností a příležitostí, které jsou s láskou tvořeny pro náš růst. Ať už je to setkání ve skupině, setkání s rodinou, či cokoliv co nám pomáhá setkat se, se sebou samými. Dostat se k sobě blíž a blíž a poznat se.

O pobytu ve tmě už bylo napsáno, vyšly knihy, na internetu lze najít články, či videa. Nicméně každý je jen ten váš, každý patří jen vám.

Nechci zde vypisovat zážitky, ani vytvářet pocit, že bez toho to nejde. Nicméně je to jedna ze zkušeností, kdy člověk v pravdě nahlédne na mnohé. Na to, co se mu nedaří vidět v běžné realitě. A ráda tímto textem znovu-otevírám toto téma, jelikož cítím, že možná zaseje semínko inspirace, či jen připomene tuto osobní medicínu, tento prožitek pravdy a sebeuvědomění.

Ve tmě je vše živé, tma je ve svých odstínech velmi aktivní. Ukazuje, vše, co duch ve vás aktuálně potřebuje uchopit a pochopit. Využívá prostoru na maximum. Přinese k vaší pozornosti, vše co jste připraveni pravdivě uvidět, pocítit a navždy propustit.

V tomto čase se skutečně nefláká a dělá, co může, aby vám pomohl nadzvednout pokličky i těch nejskrytějších nádob vašeho podvědomí.

Tma má obrovský dar. Dává vám vidět vše, co odmítáte v běžném životě. Pokud v této uvnitřňující tmě zavřete oči, obraz nezmizí a myšlenka a emoce nejsou odvedeny, nebo potlačeny. Vše je stále s vámi a čeká na uvědomění, na váš transformující dech, na vaše "ahá".

Zde odhalíte, zda stále ještě závislosti ovlivňují váš život, Vyzkoušíte si, jaké to je "nebýt". Nebýt potřebným, nebýt nepostradatelným. Vyzkoušíte si jaké to je mít "nic". Mít "nikoho" a být "nikde". Opustit tak kontrolu a potřebu řídit, uvolnit touhu po dalším zážitku a po okamžitém naplnění.

Je to nádherný test, malá osobní zkouška toho, jak moc jste spojeni sami se sebou. A kde ještě jsou ucpány "kanálky", které jsou připraveny k "profouknutí".

Vzniká úžasný prostor k propojení se svým fyzickým tělem, se svými orgány, se svou schránkou, která je živá, tepající a je vaše. Jste jí a přitom nejste.

Stáváte se živoucím dechem, jehož léčivá síla vás provází dnem i nocí, přesněji řečeno sedmidenní nocí :o).

Krásná zkušenost k opuštění lineárního času, k odpojení od jeho plynutí a od cyklů, což vám umožní ztišení, zklidnění a zpomalení tolik zaběhnutého tempa života.

Tma-temnota je neznámá, obávaná, je tou částí v nás, která byla odháněná, potlačovaná a nechtěná. Je to rub Světla.

Je krásné ji poznat, je dobrodružné je uzřít a spřátelit se s ní. Umí být "přísná" i vtipná. Mám mnoho barev, tvarů a zvuků.

Umí zpívat a bystřit smysly.

Je mistrem-učitelem.

Je hustým závojem, ve kterém jste jen vy, vy a zase jenom vy.

Je jednou z cest k tomu, abyste ještě intenzivněji přijali sebe, a to kým jste. Abyste vstoupili hlouběji do svého nitra a uzřeli pravdu o tom, zda se vám vaše ego směje za rohem a má vás v hrsti, nebo zda už se stává více a více skvělým partnerem a pomocníkem na vaši cestě.

Je to skutečně akt sebelásky.

Je to váš osobní dar tomu, kdo za to stojí.

Být s tím, kdo je tím nejlepším, koho ve svém životě máte. Od koho je čas přestat utíkat a který čeká na vaše objetí, přijetí, doteky, pozornost a lásku.

Protože vy, právě vy za to stojíte.

S láskou,

Samaya

Sebeláska je vědomí, že takový jací jste, jste naprosto v pořádku

Sebeláska je vědomí, že takový jací jste, jste naprosto v pořádku. Uvědomujete si své hodnoty, své přednosti i nedostatky. Chováte se k sobě s láskou i péčí a víte, že si to zasloužíte. Neurážíte se slovně. Slova, která vypustíte ze svých úst do světa, mají ohromnou sílu, ačkoliv to lidé takto spíše nevnímají. Přijde jim to jako úplný nesmysl. Velmi se mýlí. Slova bychom měli nejprve dobře zvážit, než něco řekneme.

TOUŽÍTE PO UZNÁNÍ? UZNÁNÍ OD RODIČŮ, UČITELŮ, KAMARÁDŮ ČI SVÉHO ŠÉFA?

Po uznání toužíme přirozeně všichni. Všichni chceme být za své činy oceněni a pochváleni. Chceme, aby se nám obdiv dostával zvenčí, od okolí. Zapomínáme však na to, že pokud sami sebe neustále peskujeme a kritizujeme, nemáme se rádi, stále se obviňujeme a litujeme, nemůžeme čekat, že se nám dostaví nějakého obdivu, ba naopak. Nejprve se musíme umět ocenit my sami. My sami musíme znát své hodnoty.

S tím souvisí už výše zmíněná sebeláska a sebe přijetí. Musíte se přijmout se všemi svými klady i zápory. Nejprve si je musíte uvědomit a pak se je naučit přijmout. Jedině tak se naučíte sebelásce. A až se začnete mít rádi, začnou Vás mít rádi i ostatní.

Dovolte lidem, aby byli šťastni podle jejich vlastního uznání. — Boleslaw Prus

Vše z vás vyzařuje. Pokud máte jakékoliv komplexy a problémy se sebe přijetím, vnímá to i vaše okolí, ačkoliv tomu nevěříte. Je to tak. Proto pokud nejste sami se sebou srovnání, nemůžete to očekávat ani od svého okolí.

Stejné je to třeba i v partnerském vztahu. Dokud o sobě máte pochybnosti a nevěříte si, nemůžete to čekat ani od svého partnera. Ať už v osobním životě, tak v obchodním či profesním. Jistě na vás nepůsobí dobře, pokud si váš obchodní partner nedůvěřuje…

JDĚTE DO AKCE

Začněte pro sebe něco dělat. Pracujte na tom, co vás trápí a v čem si myslíte, že máte nedostatky, pokud vás opravdu trápí a řešíte je dennodenně. Najděte si svůj nový cíl a za tím si jděte. Pokud vás trápí postava, začněte cvičit. Je lepší konat, než čekat a zbytečně se trápit nad něčím, co můžete hned teď změnit. Už od počátku budete šťastni, že pro sebe něco děláte. Bude to z vás vyzařovat, budete se cítit lépe. Hned od prvního dne, od prvního činu. A ta energie, kterou v sobě budete mít, vás bude neuvěřitelně motivovat a naplňovat. Musíte pro to ale něco udělat. Postupem času se každopádně dostaví výsledky, okolí si toho všimne a bude se vás ptát, jak jste to dokázali. Budete mít jejich obdiv. A potom jste toužili. Je to jen o tom, najít si cíl v tom, co vás trápí. Začněte na sobě pracovat a uznání se dostaví.

Samozřejmě lásku k sobě musíte nejprve zasadit a pěstovat, aby mohla vyklíčit. Nečekejte, že to bude hned. Nastudujete si spoustu materiálů a knížek, všechno vám bude jasné, teorii budete umět i pozpátku. Praxe je však mnohem složitější. Většinu svého času na sobě budete neustále pracovat. Je to opravdu dlouhý a složitý proces, který asi nikdy úplně neskončí.Je ale jisté, že se budete cítit mnohem lépe a sebevědoměji. A právě tyto pocity vám usnadní spoustu věcí.

PRAVIDLO ZRCADLENÍ

Chovejte se k lidem tak, jak chcete, aby se chovali oni k vám. Lidé, kteří vám chodí do cesty, vám zrcadlí vaše chování. Na to nezapomínejte.

Člověk nezískává obdiv a úctu jiného člověka svým vzhledem či vzděláním, ale bezprostředně kladným vztahem k němu. — William Henry Bragg

Pokud si vybavujete situaci, kdy si myslíte, že se k vám někdo choval neoprávněně, zkuste popřemýšlet nad tím, jak jste se chovali vy, jak jste se vyjadřovali a jak jste reagovali. Zkuste začít u sebe a více se pozorujte. Jedině tak přijdete na to, kde se mohla stát chyba a proč s vámi daná osoba takto jednala. Nikdy není na škodu se více kontrolovat.

Sebevědomí! Je vědomí sebe sama. Své vlastní hodnoty. Na sebevědomí není postaveno jen to, jakého budeme mít partnera nebo práci. Je základem celého našeho života. Od něj se odvíjí vše další. Tak, jak vnímáme sami sebe, nás vnímají i ostatní. Pokud trpíme komplexem méněcennosti, věříme, že si nic hezkého nezasloužíme, pak takový život i žijeme. Tak s tím pojďme něco udělat!

Komplex méněcennosti se projevuje především pochybnostmi o sobě. Jeho charakteristické projevy jsou „tohle nedokážu“, „já tu situaci nezvládnu“, „nestojím za nic“, „nejsem dost dobrá“. Pro lidi s nízkým sebevědomím je říci „ne“ doslova problém. Postavit se třeba autoritativnímu manželovi je velice obtížné. Problém je také jakákoliv kritika. Většinou tito lidé vztahují kritiku na sebe a tím se jejich sebevědomí sníží o další stupeň. Za vším stojí většinou negativní zkušenosti z dětství. 

Další možností, jak si snížit sebevědomí, je projít náročným vztahem s manipulátorem nebo diktátorem, který ženu neustále ponižuje. Vlastní sebehodnocení tak opět zůstává na nule.

Sebevědomí si stavím celý život.

Jak pracovat na zvýšení sebevědomí a jak vypadá sebevědomý člověk? Sebeláska je životní filozofie. Druzí nás vidí tak, jak se vnímáme my.

• Mít sebevědomí znamená věřit si ve všem a podporovat se. Věřit, že dokážu vyřešit každý problém anebo se aspoň pokusím o zdárné vyřešení problému nebo úkolu, který mne čeká.
• Nezajímám se o své negativní stránky, ale rozvíjím své pozitivní vlastnosti. Znám svá negativa a s těmi se přijímám a případně se je snažím změnit na pozitivní vlastnosti.
• Neberu si vše osobně.
• Eliminuji svůj strach z toho, co si pomyslí ostatní. Důležité je, jak vše vnímají lidé, kteří si mě váží a respektují moji osobnost. Nemohu ovlivnit jejich názor, který vychází z jejich zkušenosti.
• Nikdo není dokonalý – a na druhou stranu jsme všichni dokonalé a jedinečné bytosti.
• Moje mysl je v klidu a nepotřebuji soutěžit a srovnávat se.
• Znám své nadání, hodnoty a kvality a za ně se často oceňuji.
• Nepochybuji o sobě a svých schopnostech, přesto vím, že na sobě musím stále pracovat, abych poznala více sama sebe.
• Krize není moje prohra, ale příležitost k mému růstu.
• Vnímám se realisticky a prosazuji svoje potřeby, přání a touhy.
• Umím asertivně jednat.
• Jsem spokojena sama se sebou bez potřeby si zvyšovat svoji hodnotu na úkor druhých.
• Přijímám se taková, jaká jsem teď, a to bez všech výhrad a připomínek.
• Každý den poznávám sama sebe, abych se mohla mít ráda.
• Vím, co mě baví, naplňuje, a nesvádím sama se sebou každodenní bitvu o hezčí tělo a dokonalejší pleť.
• Žiji v přítomnosti a od té se odvíjí budoucnost, neřeším minulost, abych hledala momenty, kdy jsem se mohla zachovat lépe.
• Hledám cestu ke spokojenějšímu životu.
• Každý den se pochválím a odměním.
• Vytvářím si pozitivní vzpomínky.
• Žiji s radostí.
• Věřím tomu, že dostávám vše, co očekávám.
• Každý den jsem rozhodnutá pro svou sebelásku něco udělat, a to například odstraněním špatného naprogramování z dětství.

Jak je na tom vaše sebevědomí? Položte si následující sebekoučovací otázky:  

• Důvěřuji sobě a svým schopnostem? Ostatní jsou schopnější než vy?
• Znáte vlastní hodnotu a důležitost?
• Máte pozitivní vztah ke svému tělu? Líbíte se sami sobě?
• Jste dost dobří?
• Neumíte ostatní odmítnout, pokud vás požádají o pomoc a vy víte, že vás využívají?
• Toužíte po lepší práci, zvýšení platu, ale neumíte si o to požádat nebo si najít novou práci?

Vážení, mít sami sebe rádi znamená přijmout se takoví, jací jsme právě teď, bez neustálých výhrad, připomínek a podmínek, co bychom na sobě měli změnit. Sebepřijetí se odvíjí od dostatečného sebepoznání. Když se chceme mít rádi, musíme se dostatečně znát! Je nutné vědět, co umíme, v čem je náš talent, co nás baví, ale i to, co nám nevyhovuje, co nechceme. Poté se nebudeme hrnout do aktivit, které nám nejsou vlastní. Také nechceme být hubenější, krásnější, chytřejší, ale víme o svých kvalitách, které se snažíme uplatnit ve svém životě, a i přes své nedostatky se přijímáme. Naučte se znát své možnosti finanční, časové a také svůj talent a předpoklady. Sebeláska se posiluje pochvalou, takže chválit a chválit! Být člověkem, který má rád sám sebe, neznamená být dokonalým ve všech

směrech. Důležitější je uvědomit si své kvality, vědět, co chceme, co můžete světu nabídnout. Také je důležité přestat se bát a přemýšlet, co negativního přinese další den!

MILOVÁNÍ SEBE SAMA

Vy sami,stejně jako kdokoliv jiný v celém vesmíru si zasloužíte svou lásku a cit.

Buddha

Jste zcela jedineční. Jste vzácné a neopakovatelné vyjádření Boží mysli.Na světě se nenajde člověk,který by byl stejný jako vy,který by viděl svět stejný jako vy,který by viděl svět tak,jak ho vidíte vy a který by cítil jako vy.Neexistuje nikdo,jehož dny a roky by plynuly stejně jako vaše,nikdo,kdo by naprosto dokonale dokázal živit vaše sny a prožívat každou z vašich nadějí,které přilétají do vašeho srdce jako malí motýlci,nebo jsou rozdrceny dlaní cizince.

Jste jediní,kdo má tu výjimečnou příležitost skutečně poznat sebe sama a objevit svou jedinečnou krásnou cestu. Ostatní vám mohou nastavit zrcadlo a ukázat vám ty části,které byli možná dlouhou dobu ukryty v temnu,ale nikdy vám neumožní celistvé poznání sebe sama,celé vaší osoby,která je jen vaše,kterou můžete vyjádřit,vyčerpat a uvolnit,když dny našeho života skončí.

Můžete milovat jiné lidi, starat se o ně, povzbuzovat je a podporovat, naslouchat jim, utěšovat je, radovat a bavit se s nimi, hádat se s nimi, či dokonce plakat. Ale všechny tyto radosti a pozornosti a péče, které dáváte ostatním, si zasloužíte i vy. I vy potřebujete lásku. Láska, kterou si můžete dát jenom vy sami.

Existuje tisíce důvodů proč se nemít rád. Každý z nás nějaký má jeden, nebo sto a jeden. Jsme moc tlustí anebo moc hubení. Hned se rozpláčeme, nebo naopak nás nerozpláče nic. Bojíme se neúspěchu, bojíme se úspěchu, jsme hloupí, nejsme dost dobří,dost hezcí,dost mocní, dost stateční,dost zajímaví. Sami sebe přesvědčujeme, že si nezasloužíme lásku, po které tak toužíme.

Možná by bylo nejlepší, chceme-li znovu získat schopnost milovat lidi kolem sebe, abychom začali sami u sebe.

Když jsme se nenaučili jak milovat sebe sama,zůstáváme připoutáni k první nejspodnější příčce žebříku. Nevíme, jak vycházet a zacházet s ostatními, máme problémy s tím, čemu říkáme vymezení hranic. Klopýtáme bažinami chybějící sebeúcty a houštinami sebeobviňování a ošklivení si sebe sama, které nás odvádějí pryč od naší snahy milovat druhé, jako sebe sama.

Abychom se mohli vydat na tuto cestu, musíme si nejdříve ujasnit, že milovat sebe sama není ani narcismus, ani egoismus, chamtivost, či tvrdohlavost, snaha mít vždy pravdu, či dokonce domýšlivost. Pokud skutečně milujeme sebe sama je to spíše zurčící, zpívající potůček, který nám ukáže cestu, jak se stát sám sebou v tom nejplnějším a nejlepším smyslu slova.

Začneme-li tím, že sami sebe přijmeme, že sami o sebe budeme pečovat a starat se s bezpodmínečnou láskou, dokážeme milovat i ostatní s úžasnou štědrostí a srdcem otevřeným dokořán.

To vše je možné proto, že schopnost milovat sám sebe je především duchovní záležitost. Milovat sami sebe jsme schopni pouze v okamžiku, kdy skutečně dokážeme vidět a cítit sami sebe jako jednu nitku obrovské a předlouhé šále lidstva cítit, že nás vesmír přijímá a stará se o nás. Začneme-li skutečně sami sebe považovat za velice cennou a jedinečnou součást vesmíru, máme zdroj,z něho můžeme čerpat Lásku k druhým.

Proč v našem vnitřním dialogu, když v noci nemůžeme spát, dokážeme být tak strašlivě krutí, že si nedokážeme říct všechny ty krásné a dobré věci o nás samých, ale jen ty zlé, odporné, špatné a beznadějné. Jediný způsob jak si odpovědět je se podívat na všechny způsoby, jimiž se sami mučíme. Uvědomění je začátek uzdravení.

SEBEKRITIKA-

to jsou chvíle,kdy špatně hovoříme o nás samých, hodnotíme sami sebe neg.způsobem, slovní bití(malý nos, jsem hubená, tlustá, ošklivá, neměla jsem to říkat,utratila jsem moc peněz, měla jsem být víc trpělivá se svou matkou...). Sebekritika vám umožňuje dívat se na sebe a shledat sebe určitým způsobem nepřijatelným a nehodným lásky.

SEBEOBVIŇOVÁNÍ-

představujeme si v této chvíli, že vše, cokoliv se špatného stane, je naše vina. Dobrovolně si připisujeme vinu za všechno špatné sami sobě a ne normální a měnící se nestálosti života a lidem, kteří jsou opravdu chybující. Máte tendenci si myslet,že příčinou každého problému jste vy.(je to moje vina, že se rodiče neustále hádají, nebyla jsem hodná dcera,je to moje vina, že je manžel otylý, nevařila jsem mu zdravá jídla, je to moje vina, že má žena není šťastná, nevydělávám dost peněz...)

PODCEŇOVÁNÍ SEBE SAMA-

když podceňujete sami sebe, nemáte sami sebe v úctě. Vaše nadání, vaše činy, koníčky, jakkoliv obyčejné se vám mohou zdát, jsou vaší podstatou. To jste vy. Jsou to, co máte dát světu. Když ostatním odpíráte tyto dary, nemáte v úctě svého ducha. Média na vás útočí celý den a zaplavují váš mozek špínou, a pokud nemáte sami sebe rádi, podporují váš pocit, že své lásky nejste hodni. Podlehnete li tomuto tlaku médií, podceňujete sami sebe.(když nebudeme kupovat ten a ten výrobek,nebudeme mít tělo modelky..)(..nemám žádnou cenu, nic světu nepřináším, nemám opravdové nadání, neumím dobře zpívat, běhat, malovat...)

POCHYBNOSTI, NEDŮVĚRA V SEBE SAMA-

trpíte-li nedostatečnou sebedůvěrou, nejste si jisti sami sebou..nedostatečná sebedůvěra brzdí jakoukoliv snahu o změnu...pokud se blíží nějaké nová příležitost, místo aby jste s do toho vrhli, stojíte nehybně na místě...a je velmi pravděpodobné, že vaše pochybnosti nejsou založeny na reálných zkušenostech, spíš se sami nemáte dost rádi, na to aby jste riskovali a věřili, že vaše šance jsou stejné a nebo lepší než ostatní.Nedostatek sebedůvěry je aktuální projev nedostatku lásky k sobě samému,protože předpokládá jen negativní výsledek, nikoliv potěšení, možnosti a úspěch.(ano,mám sice dlouholeté zkušenosti,ale na tuto práci se určitě najde někdo kvalifikovanější....)

ŠIZENÍ SEBE SAMA-

Šidíte-li sebe sami, děláte sami ze sebe sirotka. Nedopřáváte sami sobě požehnání a potěšení života. Každý i vy si zasloužíte těšit se z dobrých věcí v životě, velkých i těch maličkých. Budete-li sami se sebou zacházet tak, jako byste si nezasloužili to nejlepší,nebo možná vůbec nic, pak se připravujete o dary, které můžete dostat od sebe a které má pro vás přichystán život a ostatní lidé. (i když je venku krásně, zůstanu doma a budu raději pracovat, koupím pro mou dceru šampon oblíbené značky, mně stačí ten obyčejný, ráda bych si koupila nové plesové šaty, ale vlastně je nepotřebuji...)

SEBEZNIČENÍ-

existuje řada způsobů, jak se nemůžete mít fyzicky v nelásce, způsobů, kdy sami sobě děláte věci, které byste druhým nikdy udělat nemohli. (už jsem stejně tlustá,tak co na tom změní další krabice čokolády,zmrzliny,když to takhle vydržím ještě den,zhubnu a bude mě mít rád,každou cigaretou na sobě páchám sebevraždu)

SEBELÍTOST-

sebelítost znamená dívat se na sebe z patra, i když jste ve skutečnosti dobří, silní a každým okamžikem schopnější. Je to blahosklonná emoce. Než abyste se dívali na zranění a zklamání života jako na něco, co stojí za to prožít, na něco,co utváří váš život a charakter, bezmocně se utápíte v představě sebe sama jako malé, neschopné lidské bytosti,budící soucit.(něco takového se může stát jen mně, zač mě Bůh trestá,jsem tak na dně,že už mi nikdo nepomůže...)

NARCISMUS-

je druhořadý výlet, druhořadý projev skutečné lásky k sobě samému, produkuje ji, režíruje a hraje naše nepravé já. Je to láska velice mělká,postrádající hloubku. Ostatní brzy unaví a vyčerpá..(teď jsem vám vyprávěl o sobě, pojďme se bavit o vás-co si o mě myslíte? Vaše svatba je krásná, ale moje byla fantastická..)

NEDOSTATEK ÚCTY-

pokud jste se v jednom nebo více způsobech poznali, asi trpíte nedostatkem sebeúcty. Znamená to, že hluboko uvnitř cítíte, že nejste hodni lásky. Od pondělí do neděle si o sobě myslíte, že nejste dost dobří. Nevěříte sami sobě. Ať už máte jakoukoli metodu jak se nemít rád, každý z těchto zvyků je symptomem něčeho hlubšího, něčeho, co má kořeny v našem dětství. A dokud se nepodíváte po povrch tohoto sebe-negujícího chování, abyste poznali, jak jste je získali, bude pro vás obtížné mít rádi sami sebe. Můžete tento stav změnit, tím, že pochopíte, proč jste k sobě tak tvrdí, k sobě na prvním místě. Porozumění je vždy klíčem k emocionálnímu vyléčení.

Děti vždy následují své rodiče. Chováme se k sobě stejným způsobem, jakým se naši rodiče chovali k nám. Pokud se k vám rodiče chovali, jako byste nebyli hodni jejich lásky-i když nevědomky-získáte pocit, že nejste hodni ani své lásky. A budete takto smýšlet tak dlouho, dokud se vědomě nepokusíte změnit způsob, jakým o sobě smýšlíte. Jsme lidé a je proto lidské, že rodiče mají lidské chyby. Nikdo z nás není dokonale milován, nebo ani dost dobře. Tak to prostě je. A proto při našem růstu, kdy se stáváme krásnou bytostí, se musíme rovněž naučit milovat sebe sama. Je to úkol, kterého se musíme zhostit sami v sobě. Vyžaduje, abychom se podívali do svého nitra a seznámili se s onou krásnou duší, která si zaslouží naši podporu, péči, cit, odpuštění a soucit.

Všechny otázky kolem lásky k sobě samým se týkají toho, jak vnímáme naši vlastní hodnotu, jak si tuto hodnotu uvědomujeme. Když jsme byli malí, starali se o naše bezpečí naši rodiče. Když se jim to nepodařilo, ať v maličkosti, nebo v zásadní věci, začali jsme si podvědomě myslet, že nejsme hodni jejich lásky.

Neřekli jsme si, že to byli neschopní, nebo nevhodní rodiče, že prostě měli své lidské hranice. Ani to, že možná trpěli tím, co zažili se svými rodiči.

Místo toho říkáme, pokud mě nemilují, tak jak potřebuji být milován, pak to musí být moje chyba.

Jako děti si vždycky vykládáme nedostatek lásky, který zažíváme tím, že nejsme lásky hodni.

Proto dítě, které čeká na schodech, až dostane jídlo, neřekne: „Moji rodiče jsou v bezvýchodné situaci, místo toho si řekne. Bylo by lepší, kdybych se nenarodila“. Dítě skvělého profesora vyroste s pocitem, že není dost chytré a syn vzteklého alkoholika si bude myslet, že tatínek by tolik nepil, kdyby se jeho syn choval lépe. Chlapec, jehož matka se musela vzdát kariéry modelky se cítí vinen, protože matka čekala právě jeho a on ji zničil postavu........

Vědomí vlastní hodnoty a strach ze smrti:

V určitém smyslu jsou naše pocity, že nejsme hodni lásky spojeny s naším pudem sebezáchovy. Psychologicky to funguje takto, jsem hodné a dokonalé dítě, moji rodiče mě proto budou milovat, budou o mě také pečovat. Když o mě budou pečovat, pak přežiji a stanu se vším, čím se mám stát. Když nebudu dost hodný, nebudou mě mít rádi,nebudou se o mě starat a já nepřežiji. Budou mě zanedbávat a já zemřu.Není to zcela iracionální strach. Jako malí jsme zcela závislí na dospělých, kteří zajišťují naše přežití. My si tuto skutečnost kdesi v nitru uvědomujeme.

Vaše životní téma

Každý má nějaké životní téma, významnou duševní otázku na níž celý život pracuje. Vaše životní téma vznikne ve chvíli, kdy se ve vás v dětství rozezní mocný emocionální akord, který je poté posílen pokaždé, když se podobné události, nesoucí stejný emocionální náboj ve vašem životě opakují. Když vás vaše maminka jako malé miminko nechala plakat na verandě, protože si myslela, že budete rozmazlení, pokud přiběhne pokaždé, když zavoláte, pravděpodobně jste zažili pocity opuštění, které jen těžko vyjádříte slovy. Může uplynout řada let, zkušeností, vztahů, než si uvědomíte, jak hluboce vás tento zážitek poznamenal. Pak se ale stane, že váš přítel odjede na třetí služební cestu v měsíci a zapomene na vaše narozeniny a vy máte najednou chuť křičet, protože se cítíte opuštěni. Když se něco takového stane, zažíváte své životní téma-opuštění-v konkrétní podobě.

Mezi hlavní témata patří:

ZANEDBÁVÁNÍ-byli jste nějak zanedbáváni, ať už šlo o fyzickou, emocionální, nebo duchovní péči? Byla vašim nejbl.přítelem televizní obrazovka, rodiče vašeho nejlepšího přítele, či drogy, nebo alkohol? Žili jste v nepořádku, nenaučili jste se zákl.hygieně. Pokud se vám rodiče nevěnovali, neposkytli vám základní péči, nepovídali si s vámi, pak asi nevíte jak do svého života vpustit všechny ty potřebné zkušenosti, které vám přinesou inspiraci a podporu a zanedbáváte sami sebe.

OPUŠTĚNÍ-byli jste opuštěni? Zemřel vám jeden z rodičů, strávil některý z rodičů většinu vašeho dětství mimo domov? Přestal se k vám otec nebo matka po rozvodu hlásit, nebo se nikdo nestaral o vaše emocionální potřeby? Pokud jste byli opuštěni, máte tendenci dělat totéž i sami sobě, že nejste sami sobě spojenci ve chvílích, kdy byste měli jasně a zřetelně mluvit a jednat sami za sebe. Obecně máte tendenci vstupovat do vztahů, v nichž lidé nejsou z nejrůznějších důvodů schopni stát na vaší straně, nebo být k vám loajální. A vy si pravděpodobně myslíte, že je to vaše vina.

ZNEUŽITÍ-stalo se vám, že vás někdo sexuálně, nebo fyzicky zneužíval? Sex.obtěžoval? Bil, nebo slovně napadal? Kritizoval? Dělal si z vás legraci? Někdo ignoroval, nebo popíral hloubku, povahu a skutečnost vašich citů? Byl jeden z vašich rodičů narcista? Nebo oba? Nebo jste byli zneužiti duchovně, máte nějaké speciální nadání, intuici, nebo schopnost proniknout do podstaty věcí a rodiče nebo sourozenci to ignorovali, nebo popírali?

Pokud jste byli zneužíváni citově, pak máte tendenci sami sebe neustále shazovat,kritizovat se a máte pocit,že si lásku a ohledy druhých nezasloužíte. Pokud vás někdo zneužíval sexuálně, nebo fyzicky, pak asi toto zneužití budete praktikovat i sami na sobě, nebudete se starat o své tělo,nebudete se správně stravovat, budete mít nadváhu,nebo budete trpět závislostmi, které jsou fyz.destruktivní,případně si budete nacházet vztahy, kteří trpí nějakou závislostí.

ODMÍTNUTÍ-byli jste odmítnuti? Přál si jeden z vašich rodičů, aby jste se nenarodili? Přáli jste si, aby jste byli opačného pohlaví než jste? Hráli jste doma druhé housle vedle svého sourozence? Ignorovali vás doma? Chovali se, jako byste ani neexistovali?

pokud jste odmítnuti, tak budete odmítat i sami sebe. Vynikáte v tom, jak na sobě hledat a najít sebemenší chybičku a podvědomě budete vzpomínat na zkušenosti a události, kde jste nebyli vybráni, nebo dostatečně oceněni. Navíc máte tendenci myslet si, že si to zasloužíte. Pravděpodobně si myslíte, že je ve vás něco,co je skutečnou příčinou toho, že vás nepozvali na večírek, jste příliš hlasití, nebo naopak příliš nesmělí a proč jste nebyli přijati určitou skupinou přátel,kam byste rádi patřili. Není pro vás snadné cítit se oceňován a máte naopak pocit, že si všechno odmítání zasloužíte.

EMOCIONÁLNÍ DUŠENÍ-někdo vás emocionálně dusí? Máte příliš starostlivé rodiče? Choval se k vám jeden z rodičů jako ke svému partnerovi? Svěřoval se vám se všemi problémy? Byli vaši rodiče pánovití? Emocionálně útoční, trvali na tom, že musí vědět o vašem každém kroku? Zakázali vám všechny kamarády, krom jich samotných?

Pokud vás někdo emocionálně dusil, nebo jste museli vystupovat v roli náhradního partnera jednoho z vašich rodičů, pak vás velice často zdrtí jen obyčejná lidská potřeba kontaktu a pravděpodobně se bojíte jakéhokoliv závazku. Cítíte se frustrováni, protože víte, že lásku potřebujete a chcete, ale kdykoliv se objeví na obzoru, dáte se na útěk za strachu, že vás zase začne dusit.

STRÁDÁNÍ-byli jste nuceni strádat? Vyrůstali jste v chudobě? Museli jste se obejít bez základních životních potřeb? Byli jste ochuzeni o fyzický, nebo emocionální kontakt s jedním, nebo oběma rodiči, nebo sourozenci vinou obtížné situace, vyrostli jste v dětském domově, strádali jste citově?. Měla vaše maminka moc práce, že vám nemohla věnovat žádnou pozornost, nebo byla stále opilá.....

Máte tendenci sami sebe ochuzovat. Snažíte se obejít bez spousty krásných věcí a namlouváte si, že pro vás je to dost dobré takto, že si víc nezasloužíte, nebo ještě lépe se současně s tím kritizujete, že s tím nejste schopni nic udělat. Nedovolujete si nic přijímat od druhých a pak máte pocit, že důvod, proč nic nedostáváte je, že si to vlastně ani nezasloužíte. Máte pocit, že byste si měli dopřát něco lepšího a současně si hubujete, že pro to nic neděláte.

Naše dětství speciálně naše životní téma tímto způsobem vytvořilo vzor,který vám velice ztěžuje najít cestu k sobě samým a milovat sebe sama.Naštěstí je možné tento vzor změnit.

Jak?

Vědci tvrdí, že zvyky vytvářejí hluboké zásahy do naší mozkové soustavy a že trvá 21dní, abychom nějaký zvyk začali měnit a 90dní, abychom tuto změnu dokázali vstřebat. Je velice obtížné změnit tyto mozkové vzorce a když dojde na snahu předefinovat to, jakým způsobem se díváme sami na sebe, je to obzvláště složité.

Milovat sebe sama, to je pocit hluboko ve vašem srdci, tichý a neměnný dar vaší vlastní inteligentní lásky. Milovat sebe sama znamená, že stejně jak jste ochotni vyrazit na pomoc komukoliv druhému, budete ochotni pomoci sami sobě a zachránit sebe sama.

KDYŽ SE NAUČÍTE MÍT SAMI SEBE RÁDI, UVĚDOMÍTE SI, JAK SE VAŠE VĚDOMÍ TIŠE ZAMĚŘUJE NA VÁS, NA VAŠI HODNOTU, NA NEOPAKOVATELNOU KRÁSU, KTEROU JSTE VY. KDYŽ SE NAUČÍTE MILOVAT SEBE SAMA, BUDETE MÍT V ÚCTĚ SVÉ TĚLO I MYSL, SVÉ SRDCE, CITY I VZÁCNÉHO A VĚČNÉHO DUCHA. BUDETE PŘESNĚ VĚDĚT, ŽE COKOLIV JSTE, MÁ ÚČEL A SMYSL, STEJNĚ JAKO VŠECHNY KROKY,KTERÉ JSTE NA CESTĚ UDĚLALI  A KTERÉ VÁS VEDLY K MÍSTU,KDE DOKÁŽETE SAMI SEBE PŘIJMOUT S LASKAVOSTÍ,RESPEKTEM A ODPUŠTĚNÍM. BUDETE SI VÁŽIT VŠEHO, CO JSTE SE NAUČILI A BUDETE VYRŮSTAT V LÁSCE K SOBĚ SAMÝM I LIDEM OKOLO. KDYŽ DOSÁHNETE TOHOTO VNITŘNÍHO MÍRU, PŘESTANETE BÝT ZOUFALCEM, KTERÝ SE MUSÍ UCHYLOVAT K OŠKLIVÝM TRIKŮM A JEHOŽ DEPRESE A ODPOR K SOBĚ SAMÉMU JE JAKO ČERNÝ VÍTR, KTERÝ Z KAŽDÉHO ČLOVĚKA V OKOLÍ VYSAJE VEŠKEROU ENERGII A STANE SE CELÝM ČLOVĚKEM, PLNÝM SVĚTLA A RADOSTI, KTERÝ MÁ SVĚTU, CO DÁT.

Když máte rádi sami sebe, stanete se i mnohem štědřejším. Získá tím i celý svět, protože kdykoliv si uvědomíte svou vlastní hodnotu, bude vaše nádoba naplněna natolik, že se budete mít o co dělit i s ostatními. Díky své nezlomné ochotě vážit si sami sebe se stanete inspirací i ostatním, aby udělali totéž. V hlubším smyslu slova je láska k sobě samému pozvednutím ducha utlačovaných, snaha dopomoci ve vyšší pravdy, podstaty, která je v každém z nás. Uvědomění si vlastní hodnoty a dobroty dokáže být nakažlivé. Vaše láska k sobě samým tak umožní milovat sebe sama i ostatním. Pokud uděláte krok, celý svět vás bude následovat.

Zamyslete se, ve které oblasti vám dělá největší potíže chovat se k sobě hezky?

např.neslyšet ony ošklivé hlasy, když udělám chybu, cítit sebedůvěru když řeknu svůj názor, budu se cítit sebevědomější až půjdu na schůzku, nebudu kriticky hodnotit své tělo pokaždé, když si budu zkoušet nové šaty. Chci říct, když mám vztek.

Mít rád sám sebe, přijmout sebe sama a láskyplně se  o sebe starat-to je nepochybně úkol na celý život. Možná vám připadá, že je to složitý proces, v podstatě to ale složité vůbec není. Jde jen o to, aby jste na této cestě udělali čtyři jednoduché kroky:

1. Otevřeně řekli,co si myslíte

2. Začali jednat

3. Vymítili vše nepotřebné

4. Vydali se na cestu   

Tyto kroky vám pomohou vyrovnat se s neschopností milovat sebe sama. Záleží na tom,co vás v životě potkalo a jaké je vaše životní téma.

Přeji hodně štěstí.

Sebeláska

Toto je klič k pravému štěstí a zdaru na všech životních cestách.

Bez sebelásky a sebeúcty budeš vždy zevnitř produkovat odpor, jež se odrazí ve tvém bytí a tvé vnější realitě coby překážky.

Zaměřuj svoji pozornost na lásku k sobě sama, jež není zastíněna egocentrickou myslí.

U všeho, co ti neprospívá, si pak vytvoříš jasné hranice.

I jiné bytosti budou poté k tobě přistupovat se stejným respektem, s láskou a úctou, s jakou žehnáš své pravé podstatě.

Uvědom se, že pro každé selhání ve vnějším světě sis v sobě vytvořil/a příčinu,

která má původ v nedostatku sebelásky.

Proto opatruj a cti svůj vnitřní chrám lásky.

Tato dokonalost se projeví ve tvém vnějším světě.

Afirmace:

MILUJI SE, CTÍM A RESPEKTUJI SE TAKOVÝ/ JAKÝ/Á JSEM.

Thovt

TZOLKIN 11.9.2015 10 IX kin 114 galaktický portál

Ix - Mág, Jaguár - Síla spravedlnosti, duchovní podpory, hlasu srdce, poctivosti, plnění Božské vůle, schopnost předvídat, vidět do tmy, magická síla, nejvyšší úroveň individuálního Vědomí

Pro Jaguára je skutečná výzva práce ve skupině nebo co úzce souvisí s druhými, protože je to od přírody tajůplný, mystický, osamělý duch, procházející stíny noci. Pokud je Ix vaše denní Znamení nebo máte tyto vlastnosti či tendence, použijte dnes energii Lahun (10), abyste se vymanili z této ulity a obohatili a posílili vztahy, které máte s rodinou, přáteli a s ostatními ve vašem životě, na kterých vám záleží. Ale žádný strach…..neznamená to, že se stanete osobností veřejného života. Stále si můžete udržet svůj vlastní osobní i vnitřní život.

JAGUÁR SE RODÍ Z LÁSKY, Z HLUBOKÉ LÁSKY K MATCE ZEMI, JE TO ŠAMAN HLUBOCE SPOJENÝ SE ZDROJEM MAGIE ZEMĚ…. ŽENSKÁ ENERGIE, KTERÁ VLÁDNE DUCHU DŽUNGLE, ROVIN I HOR…. DUCH JAGUÁRA OSIDLUJE MAYSKÉ SVATYNĚ A JE ŽÁDÁN O POMOC NA DUCHOVNÍCH I MATERIÁLNÍCH STEZKÁCH, JE TO VLÁDCE ENERGIE VDĚČNOSTI.

Jaguár je symbolem vesmírných sil. Představuje transformaci Vědomí, odhaluje naše podvědomé obavy a umožňuje jejich přeměnu.

Nativní Ix mají dary predátora - vrozený smysl pro strategii a mazanost. Stejně jako Jaguár jsou trpěliví, inteligentní, mají talent vnímat pocity druhých lidí. Pokud jdou po stezce vnitřní transformace, své dary Jaguára používají jako službu pro druhé. Jejich úkolem bývá přinést světlo tam, kde je tma. Jsou to výborní stratégové, léčitelé a terapeuti.

Den Ix je jako stvořený pro změnu všech negativních aspektů, meditaci a zkoumání sebe sama z pozice vnitřního prostoru.

***

Jsem Ix 10. Vítejte na našem shromáždění. Dnes bychom chtěli mluvit na téma Láska. Opět platí, že máme na mysli bezpodmínečnou Lásku, to je stav bytí, kdy umožňujete všem ostatním vybírat si jejich vlastní cestu a nesnažíte se měnit ani čárku v jejich bytí. Existuje jen jeden způsob, jak se stát bezpodmínečně milující bytostí a to tím, že uvolníte všechny myšlenky oddělenosti.

Tato Země byla navržena jako místo oddělenosti, to byl velký experiment, který sloužil svému účelu. Při jeho založení byl navržen začátek i konec a konec je nyní zde. Mnozí hledají kouzelný termín tohoto konce, ale my říkáme, že ten čas je teď. Nebylo navrženo žádné stanovené datum, které by vše hned zastavilo. Bylo to nastaveno jako přechod z jednoho souboru pravidel do druhého. Nacházíte se v době přechodu. Během této doby se mnoho duší probouzí ke svému skutečnému potenciálu.

Velké znalosti nyní vychází najevo, protože ti, kteří drželi Božská tajemství neporušená věky, veřejně uvolňují své znalosti. Domorodí Starší se nyní scházejí a na obřadech sdílejí naplňování jejich proroctví. Vedoucí představitelé tajných spolků vítají veřejnost do svého stáda. Dveře jsou otevřeny dokořán těm, kteří začínají chápat skutečnou podstatu svého duchovního Já. Toto je doba velkého probouzení a jsme rádi, že můžeme pomáhat vám - našim bratrům.

Války existují mezi těmi, kteří se snaží brát zboží mezi sebou navzájem po mnoho generací. Strany byly založeny na barvě kůže a kódech přesvědčení jednotlivých kultur. Bylo učiněno mnoho pokusů zničit celé kultury a rasy pro pouhé potěšení moci to udělat. Ale tyto časy se chýlí ke konci. S příchodem počítačových a satelitních systémů jste si stále více vědomi, co se děje v celém světě. Zjišťujete, že co se stane regionálně, ovlivňuje všechny na celém světě. Již nelze popřít, že lidé ničí atmosféru a celou strukturu Země. Vy jako rasa musíte převzít zodpovědnost za své činy regionálně i globálně.

Mnozí si stěžují a nadávají na to, co ostatní ve světě dělají, ale nevěnují pozornost vlivu, který mají na celý svět jako jednotlivci. Mnoho našich Poselství hovoří o tom, jak myšlenky, slova a činy ovlivňují svět, ale dnes bychom se chtěli ponořit do toho, jak vy osobně ovlivňujete tento svět, ve kterém žijete svými činy. Pojďme začít u svítání každého dne. Věnujme pozornost vašemu každodennímu životu. Kolik se spotřebuje vody při každém použití toalety. Uvažovali jste o močení venku nebo ukládání výkalů venku na vaši zahradu? Mnozí z vás se krčí při této myšlence, nicméně to bylo běžné v mnoha kulturách. Sdělovací prostředky vás přesvědčují, že výkaly vás zabijí, ale jsou to toxiny, které přijímáte s potravinami, léčivy a výrobky, co výkaly znečišťuje.

Pojďme se podívat na jídlo, které jíte. Kolik životní síly je v obilovinách, které jsou zpracované? Podívejte se na zrnko pšenice. Pěstuje se v nepřirozených podmínkách v půdě, kde chybí živiny, pokud nejsou dodávané člověkem. Často se postřikují herbicidy, které ničí hmyz, bakterie a plísně. Pokud tyto prostředky ničí hmyz, jaký si myslíte, že to bude mít vliv na ty, kteří to spolknou? Když je pšenice sklizena, než se dostane do žaludku, je několikrát zpracována prostřednictvím různých strojů, dokud není rozemleta na jemný prášek.

Dále jsou do mouky dodávány dávky vitamínů v nepřirozené podobě, protože způsob, jakým bylo obilí sklizeno a mláceno na kaši ztratilo i to málo výživných látek, které původně mělo. Pak jsou přidány barviva a bělidla, aby to mělo perfektní jednotnou barvu. Konzervační látky, které jsou často pro lidi toxické, jsou přidávány proto, aby bylo možné dopravovat a skladovat tyto produkty po nepřirozeně dlouhé časové období.

Takže v dopoledních hodinách se dostanete k těmto velmi zpracovaným pšeničným obilovinám, které jsou plné toxických látek a mrtvé, nezachovali si žádnou životní sílu. Můžete si k tomu přidat mléko plné růstových hormonů, které přijímají krávy, je plné toxinů a pasterizované metodou ohřevu, což zabíjí enzymy potřebné pro trávení….. a nezapomenete přidat trochu cukru završující smrtelnou kombinaci.

Můžete uklidnit sami sebe, když přidáte ovoce, ale máte představu, kolik herbicidů obdrželo, než se dostalo na váš stůl? Je vysoce pravděpodobné, že semena vašeho ovoce byla geneticky modifikována, což je pro vaše tělo velmi zatěžující. Vezměte v úvahu obaly, ve kterém k vám jídlo přichází. Plasty nejsou biologicky odbouratelné. I když se mohou rozkládat časem, pokud jsou vystaveny slunečnímu záření, stále zůstávají malé kousky, které ucpávají vodní toky a oceány. Tyto kousky plastů ničí mnoho druhů života ve vašich oceánech i na zemi. Vaše skříně jsou plné nepřírodních produktů uzavřených v nádobách, které jsou škodlivé pro životní prostředí.

Nyní, když jste po snídani, jdete si vyčistit zuby a vysprchovat se. Už jste zkoumali účinky fluoridu a složky ve vašem mýdle, šamponu, make-upu a výrobcích péče o pleť? Chápete, že vaše pokožka je orgán stejně jako srdce a játra? Cokoliv umístíte na kůži se vstřebává a zpracovává v těle. Pokud se výrobek nedá jíst, měli byste moudře volit to, co nanášíte na pokožku.

Až si půjdete pro oblečení, podívejte se dovnitř vašeho šatníku. Kolik vidíte věcí, které zřídkakdy nebo vůbec nosíte? Až budete chodit vaším domem, uvědomujte si všechny položky, které jste nahromadili. Copak to nevidíte, jak vás krmí výrobní magnáti věcmi, které nejsou nutné pro přežití, ale způsobují ekologickou nerovnováhu? Kolik pozornosti věnujete způsobu dopravy? Uvažovali jste někdy o plném dopadu automobilů a naftového průmyslu na Zemi? Jak často řídíte vaše auto zbytečnými pojížďkami, kdy byste mohli jezdit na kole nebo hromadnou dopravou? Nechceme dělat žádné rozsudky nad vašimi volbami, které provádíte vaším životním stylem. Chceme jen poukázat na ty, kteří si neustále stěžují na to, co dělají ostatní, místo aby věnovali pozornost jejich vlastnímu vlivu na životní prostředí. Existuje mnoho způsobů, jak můžete zmenšit váš dopad a žít překypující život, pokud budete mít čas věnovat tomu pozornost a vzdělávat se.

Jak to všechno souvisí s naším tématem bezpodmínečné Lásky? Opravdu nemůžete milovat sami sebe, pokud budete zbytečně plnit tělo toxickými látkami. To není akt sebelásky, když si neustále vybíráte věci, které jsou stresující a nezdravé. Život v toxických domech a prostředí, ve kterém se cítíte mimo váš přirozený element není milující čin. Neustále se držíte zlosti, strachu, odporu, to pro vás není zdravé a ani pro nikoho jiného. Nemůžete opravdu milovat druhého, dokud nebudete milovat sami sebe. Vaše činy ukazují, že to raději ignorujete nebo jste líní, než abyste vynaložili čas a energii na vytvoření zdravého životního stylu pro sebe.

Jako kultura jste odevzdali sílu ostatním a věřili, že to je pro vás nejlepší rozhodnutí. Nyní, když se zajímají pouze o svůj prospěch, se hněváte. Ale kdo je opravdu na vině? Zvedněte se a převezměte zodpovědnost za své činy a začněte dělat změny nezbytné pro vytvoření zdravého života pro sebe a pro své bratry.

Zastavte zbytečnou nenávist vůči těm, kteří mají jinou barvu pleti i kódy přesvědčení. Pokud nedovolíte ostatním být tím kým chtějí být, uvízli jste v paradigmatu oddělenosti. Podívejte se přes barvu pleti, oblečení a preference i na to, že pochází ze stejného Zdroje jako vy. Dokud to neuděláte, budou existovat války, hierarchie a zvyšování oddělenosti. Je to vaše kolektivní i individuální volba. Jaká je vaše schopnost reagovat?

Čas na Jednotu je tady. Ti, kteří chtějí udržet iluzi a oddělenost při životě zjistí, že bojují ztracenou bitvu. Ti z vás, kteří si představují Jednotu, budou mít úspěch. Dva nemohou zůstat na povrchu Země. Přijde čas, kdy nastane další oddělení. Ti, kteří chtějí zůstat v paradigmatu války a rozdělování, opustí planetu. Ti, kteří chtějí zůstat sjednoceni zůstanou na planetě a vytvoří utopickou společnost.

Může to znít jako pohádka, ale možné to je, pokud se rozhodnete změnit své životy. Žádný člověk nemůže zůstat pod vlivem druhého, pokud se k tomu sám nerozhodne. Pokud je vaše volba být ve své síle a být nebojácný, nebudou to ti, kteří vás chtějí ovládat moci dělat. Ve vaší společnosti bylo pár lidí, kteří měli moc a zbraně, přesto to jsou masy, které mohou vystoupit, pokud se sjednotí a setřesou tyranii a jejich vůdce. Je nutné mít odvahu, statečnost a změnit společnost. Vyžaduje čestnost a bezúhonnost změnit něčí Já.

Rozhlédněte se kolem sebe a věnujte velkou pozornost tomu, co vám přináší radost a co vás drží jako rukojmí. Začněte se zaměřovat na způsoby, jak si vytvořit svůj život snů. Není to vždy snadné, ale vybírání snadnější cesty je to, co vás dovedlo do tohoto smutného stavu.

Jak můžete posílit sami sebe? Tím, že čas a energii věnujete vytvoření reality, která bude sloužit vašim potřebám. Naučit se být sobecký je první krok. Byli jste školeni postarat se o potřeby druhých místo vlastních jako první. Přesto žít vyrovnaný život znamená postarat se o své vlastní potřeby jako první. Jak můžete mít čas a energii pro pomoc druhým, když jste sami vyčerpaní? Jak můžete milovat druhé, když nemilujete sebe? Jak můžete milovat sami sebe, když ani nevíte, kdo jste?

Naším posláním je pomoci vám objevit znovu sami sebe, abyste zjistili, kdo opravdu jste. Mnozí z vás netuší, co skutečně v životě chcete. Většina z vás jen sní o bydlení na místě, které rozezní vaši duši. Kolik z vás má talenty, které nectí nebo nepoužívá, protože trávíte tolik času děláním věcí, které nemáte dělat? Jak můžete najít energii tyto věci dělat, když plníte své tělo toxickými látkami? Jak se můžete cítit plni energie, když jste neustále obklopeni rodinou nebo přáteli, kteří vám neustále vysávají energii? Doporučujeme vám, abyste postupovali vpřed a postarali se o svůj život. To se může zdát ohromující na první pohled, protože existuje tolik nerovnováhy ve všech oblastech života. Nicméně už jste zjistili, že život, který žijete nefunguje, takže máte ještě co ztratit?

LAHUN (10) je silná energie, která přináší ZODPOVĚDNOST. Tón DESET znamená výzvu a změnu skrze konflikt, ale symbolizuje také manifestaci a má zvláštní význam v oblasti spolupráce, vazeb a vztahů. Dnešní energie nám pomáhají léčit strachy, všechny vztahy a zodpovědně přistupovat nejen k našemu životu, ale životu všech bytostí.

Copyright © www.mayskykalendar.blogspot.com Výklad lze v nezkrácené a neupravené podobě šířit nekomerčním způsobem pouze s tímto aktivním odkazem na tyto stránky a uvedenými zdroji, včetně celé této poznámky.

Vystavil Lenka Sykorova

MILUJTE

"Milujte svá zranění. Odhalují, co je pro vás nejdůležitější, po čem z hloubi duše toužíte a co jste přišli léčit v kolektivu. Proto jsme si zvolili vtělit se do konkrétních rodin a situací. Mohli jsme zakusit všechno to trápení, přijmout je jako naše vlastní a pozvednout se nad ně - pro dobro celého kolektivu.

Milujte své tak zvané nedostatky. Jsou to duchovní klenoty, které označují naši cestu a vyjevují, kde necháme přejít fyzické do plně duchovního a ctíme chrám takový, jaký ho Příroda stvořila. Spojuje nás to s hlubokou cestou naší duše - s moudrostí, zralostí, hloubkou a transcendencí. Jsme naučeni vidět tyto dary jako nedostatky, ale ve skutečnosti jsou to zasvěcení do hlubších mystérií/tajemství.

Milujte své dysfunkce a to, co způsobilo, že jste ztratili přátele či úspěch. Milujte to, co vás hodilo do životních lekcí. Pomáhá nám to najít humor, osvobození a naše vnitřní dítě a osvobozuje nás to od přílišných starostí, co si myslí ostatní. Umožňuje nám to najít hlubší lásku k sobě a povznést se nad posuzování ostatních.

Milujte svoji bolest. Učí nás odpuštění, toleranci, trpělivosti, a dává nám pokoru, kterou potřebujeme, abychom se společně spojili k vyššímu vědomí a integritě. Ukazuje nám naši léčivou sílu a transformaci, čelí našim démonům a odhaluje pravdu o tom, kdo skutečně jsme a co potřebujeme sdílet a vyjadřovat.

Milujte své nejistoty, jsou částí našeho génia a vyšších aspektů Já, které byly jednoduše potlačeny a nepodporovány. Ukazují nám naše dary a tvořivost a pomáhají nám jít dál, riskovat a cítit se spokojení s tím, kdo jsme, s našimi vlastními hranicemi a měřítky.

Milujte svoji ego-identitu, když je v krizi. Nechte ji být kompasem, který vám ukazuje k vašemu vyššímu já, takže všechny činy, slova, rozhodnutí a chování odrážejí přirozenost vašeho božského vzoru. Ukazuje nám, jak odstranit masky, programování a svazující, omezující vzory předků. Učí nás, kde zneužíváme svobodnou vůli, a připomíná nám, jak být autentičtí, mocní, vlivní…a jak být příkladem.

Milujte a ctěte tyto věci v sobě i v druhých a soustřeďte se na to, kam nás mohou posunout a co skutečně znamenají, místo abyste přemýšleli, jak s nimi vypadáte a jak se jeví. Když vidíme Pravdu, vidíme dokonalost ve všech věcech a víme, jak najít svoji cestu domů…"

LAURA MAGDALENE EISENHOWER

http://www.cosmicgaiasophia.com
použitý zdroj: oheladom.cz

Tvůj hlas řídí tvé tělo, mysl i ducha

Emocionální centra našeho těla

Naše tělo o nás řekne vše

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč Vás například právě píchá v boku, nebo máte stále bolavá ramena? Zamysleli jste se někdy nad tím, proč vaše kyčle nejsou to, co bývaly a možná vás čeká nepříjemná operace?

V moderní době se asi dost často setkáváte s názory, že nic se neděje jen tak. Nic není bez příčiny a všechno má svůj důvod. Kde ovšem tento důvod hledat? Jak máte přijít na to, proč?

V první řadě si musíme uvědomit, že naše těla jsou téměř dokonalé stroje. Pokud si naše tělo zjednodušíme a představíme si jej jako motor, víme, že pokud se o něj budeme dobře starat, velmi pravděpodobně nám bude dobře sloužit.

Pokud však budeme dělat věci, které ho nadměrně zatěžují a nebudeme dodržovat jisté zásady, je možné, že i sebelepší a sebekvalitnější motor po čase začne mít poruchy. Motor a stejně tak i naše tělo není stroj úplně jednoduchý a každá jejich součást prožívá určitou zátěž. Pokud je některá z jeho součástí zatěžována příliš, stane se, že slabší článek to nevydrží a dojde k problémům.

To samé se děje s našimi těly.

Jakmile do těla nebudeme dávat kvalitní palivo a nebudeme jej "mazat" správnými přísadami, je vysoce pravděpodobné, že to také jednoho dne nějaká jeho součást vzdá.

V moderní době spousta z nás přechází na zdravou stravu a snaží se žít zdravější a aktivnější život. To je naprosto skvělé a téměř dokonalé.

Ovšem pouze téměř.

I pokud budeme například dieselovému motoru dávat kvalitní palivo a mazání a přitom jej budeme stresovat nesprávným druhem jízdy ve studeném stavu, výsledek bude pravděpodobně, možná o chvíli déle, stejný.

Začínám mít teď trochu pocit, že "dělám" do automobilového průmyslu, ale to nevadí. Snažím se trochu ilustrovat danou situaci.

Pokud tedy dodržujeme zdravý životní styl, vyvíjíme aktivitu, je to super. Ovšem, v našem životě se, ať chceme a nebo nechceme, dějí jisté věci. Zažíváme události všedních dní, prožíváme radosti, lásky, trápení, bolesti, traumata a kdo ví co všechno.

To je věc, kterou nezměníme, pokud chceme ze života něco mít. Jenže je tu jistý problém s těmi negativními věcmi. Většina z nás je totiž naučena, že nad věcmi dost přemýšlí. Většinou nejvíce nepřemýšlíme nad těmi dobrými, ale spíš nad těmi špatnými.

Nějakým způsobem o věcech přemýšlíme na základě toho, co jsme se v naučili, jaké myšlenkové pochody a přesvědčení o událostech jsme si vytvořili.

To jak my o věcích přemýšlíme ovlivňuje také to, jak je potom vnímáme. Jakmile však o věcech nepřemýšlíme úplně dobře, naše vnímání věcí pro nás a také zejména pro naše tělo nebude dobré.

I přesto, že jsme každý svým způsobem jiný, jsme stroje vytvořené podle nějakého modelu a také jsme samo-učící. Proto se nám stává, že jsme schopni přebrat do našeho života a projevit do našeho bytí i fyzické neduhy a problémy například našich rodičů.

Je to přece naprosto normální, že některé věci jsou dědičné. Nebo nejsou?

Postupem času a s přibývajícími studiemi a alternativními metodami výzkumu se tak nějak začíná přicházet na to, že s tou dědičností to zase nebude až tak horké. Někteří vědci tvrdí, že geny jsou jen jakýsi "nástřel", že není úplně nezbytně nutné, aby na základě rodových dispozic bylo nutné počítat s tím, že my, nebo například naše děti, zdědí zdravotní problémy svých rodičů. A i kdyby tomu tak skutečně bylo a naše geny byly i od základu špatné, někteří vědci věří a nyní dokazují, že i špatné geny se mohou opravit.

V tomto směru bych vám tedy doporučoval, zachovat si otevřenou mysl a podívat se se mnou dál do útrob tohoto článku.

Emoce a nemoce

Spíš než nemoci a neduhy totiž dědíme něco úplně jiného. Dědíme tedy není vůbec přesné slovo v tomto případě. My nedědíme. My se učíme a to dobré, ale i špatné věci. Naše vnímání se také vyvíjí. Učíme se od svých rodičů, blízkých osob, kamarádů, učitelů, téměř kohokoli, s kým přijdeme do styku. Něco si necháme, něco zapomeneme, ale v našem myšlení se utvoří dominantní vzorce myšlení a podle těch ve většině případů fungujeme celý zbývající život.

Stres je: reakcí našeho těla na naše vnímání.

Jakmile se dostanete do pro vás stresové situace, vaše tělo začíná reagovat. Vaše orgány se začínají stahovat, nebo se stáhnou svaly okolo nervů v určitých oblastech a vy pocítíte nepříjemné pocity někde ve vašem těle. Naše tělo reprezentuje naše myšlenky, protože mezi myslí a tělem není žádná bariéra. Mysl a tělo jsou jedno.

Stres, obzvláště ten dlouhodobý, má za následek nadměrné zatěžování našeho organismu hormony a chemikáliemi (které do sebe nedostáváme jídlem), ale naše tělo je v tu chvíli jako had, který není imunní vůči vlastnímu jedu a neustále se kouše do ocasu…

Naše orgány, svaly, nervy jsou stimulovány naším mozkem a jemnými signály, které dostávají a vylučují tyto toxické látky do našeho organismu a musí v tuto chvíli nadměrně pracovat. A za pár let, bude natolik oslabený, že to prostě vzdá.

Ještě jednou nyní opakuji. Naše orgány jsou stimulovány naším mozkem… To znamená, že ať vám kdo chce, co chce říká, nejedná se o žádnou zablokovanou energii, nýbrž náš výtvor. To že tedy máte "v prdeli" žlučník, s největší pravděpodobností neznamená, že jste dostali ve výrobně špatný, ale spíš, že jste úspěšně vytvořili jeho poruchu jeho nadměrným zatížením a nedostatkem prostoru pro jeho rekonvalescenci a uzdravení.

Jakmile jsou v našem těle tedy přítomny určité hormony a orgány, či části těla nadměrně zatěžovány, nemají tyto příležitost, se uzdravit.

Přítomnost stresových hormonů totiž zabraňuje samouzdravujícím schopnostem našeho těla, aby mohly fungovat.

Jelikož inteligence, která nás vytvořila, měla asi velmi bujnou fantazii a toužila po rozmanitosti, dovolila nám v životě zakusit nepřeberné množství emocí, pro některé z nichž ani nemáme názvy, tak jim říkáme prostě pocity. Máme také nepřeberné množství možností, jak jednotlivé součásti našich těl "oddělat" a nebo také uzdravit.

Hlavní rozdíl mezi námi a již dříve zmiňovaným motorem totiž je, že my se skutečně dokážeme "vylízat" i z opravdu vážných poruch i v době, kdy motor by to už vzdal.

Mluvil jsem tedy ale o emocích. Emoce, myslím ty špatné, mají schopnost, se vážně podílet a zapříčiňovat újmy na našich orgánech. Jelikož jsme si však všichni podobní, fungují jisté zásady, jakým způsobem a kde se tyto emoce projevují.

Tyto zásady tedy platí pro naprostou většinu z nás a opravdu se nemusíte považovat za vyjímku a hledat rozdíly a možná se dokonce rozčilovat, že to tak není.

Je mnoho přístupů k diagnostice příčin problémů. U nás v ČR se můžete setkat například s psychosomatikou, etikoterapií, meta-medicínou a některými dalšími způsoby. Žádný z těchto způsobů se samozřejmě nemůže brát jako dogma, ale ve většině případů to sedí jak poklička na hrnec.

Diagnostika je super věc, pokud potřebujeme znát příčinu, ale pokud je s nám již něco v nepořádku, zejména potřebujeme nějaký kvalitní nástroj, kterým tuto situaci vyřešit. Naštěstí právě FasterEFT je jedním z nejlepších takových nástrojů a proto si jej tolik lidí již oblíbilo.

Obrázek, který vám může o některých vašich fyzických problémech v mnohém napovědět. Není zdaleka komplexní, ale seznámí vás s jistými centry na těle, kde se obecně projevují jisté druhy emocí a podle nich se bude snáz hledat vaše příčina.

Není sice vždy nutné, znát příčinu. Někdy prostě stačí, odstranit tento druh emocí, obtíže zmizí a naše tělo se začne uzdravovat. Někdy se to ale hodí.

Je tedy důležité vědět, že ať je to cokoli, co ve vašem životě není úplně v pořádku po emoční stránce a i kdybyste o tom ani nevěděli, vaše tělo vám to prozradí.

Podívejte se tedy na to, která část vašeho těla by potřebovala revizi a co by to s vysokou pravděpodobností mohlo zapříčinit. Jakmile naleznete emoce, které se vztahují k vašemu problému, udělejte si seznam událostí a vzpomínek od nejrannějších po ty poslední a použijte to, co jste se naučili a vaše tělo se dá brzy do pořádku.

Zdroj: http://www.mcaris.net/novinky-a-clanky/nase-telo-o-nas-rekne-vse/

Sebeláska

​

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, dokázal jsem poznat, že psychická bolest a utrpení je pro mě jen varováním, abych nežil proti své vlastní pravdě. Dnes vím, že se tomu říká OPRAVDOVOST.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, pochopil jsem, jak moc druhého zahanbuje, když mu vnucuji svá přání, ačkoli vím, že na to není ani vhodná doba, ani na to ten člověk není připravený, i kdybych tím dotyčným byl já sám. Dnes tomu říkám RESPEKT.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, přestal jsem toužit po jiném životě a dokázal vidět, že všechno kolem mě je výzvou k růstu. Dnes tomu říkám VYZRÁLOST.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, pochopil jsem, že vždycky a při každé příležitosti jsem ve správný čas na správném místě a že všechno, co se děje, je správné. Od té doby jsem mohl být klidný. Dnes tomu říkám SEBEDŮVĚRA.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, přestal jsem se okrádat o volný čas a dělat velkolepé plány do budoucna. Dnes dělám jen to, co mě baví a působí mi radost, co miluji a co potěší mé srdce, dělám to po svém a svým vlastním tempem. Dnes tomu říkám JEDNODUCHOST.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, zbavil jsem se všeho, co pro mě nebylo zdravé. Jídla, lidí, věcí, situací, a především toho, co mě neustále stahovalo dolů, pryč ode mě samotného. Zpočátku jsem to nazýval zdravým egoismem. Dnes tomu říkám SEBELÁSKA.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, přestal jsem chtít mít vždycky pravdu. Tak jsem se méně často mýlil. Dnes tomu říkám SKROMNOST.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, nechtěl jsem už žít dál minulostí a starat se o svou budoucnost. Teď žiji už jen v tomto okamžiku, kde se koná VŠECHNO. Tak dnes prožívám každý den a říkám tomu NAPLNĚNÍ.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, uvědomil jsem si, že ze mě mé smýšlení může udělat ubohého a chorého člověka. Když jsem však povolal na pomoc sílu svého srdce, dostal rozum významného partnera. Tomuto spojení říkám dnes MOUDROST SRDCE.

Nemusíme se už obávat sporů, konfliktů a problémů se sebou samým a s ostatními, protože dokonce i hvězdy se spolu někdy srazí a vzniknou tak nové světy. Dnes vím, že TO JE ŽIVOT.

Charlie Chaplin 16.dubna 1959